debutové CD TouLaní

debutové CD TouLaní

Nakladatelství Galén vydalo v roce 2021 debutovou desku Jany Kozubkové nazvanou TouLaní.

Křest alba proběhl ve středu 6.10. od 20:30 v KC Kaštan.

Záznam z křestu zde:

http://janakozubkova.com/krest-debutoveho-alba-toulani-kastan-scena-unijazzu-6-10-2021/

Debutové album české herečky a písničkářky Jany Kozubkové TouLaní obsahuje dvanáct křehkých písní z pomezí folku a šansonu. Autorka v nich využívá zkušenosti z jevišť alternativních forem divadla a nápaditě pracuje s texty a atmosférou. Přichází za posluchačem sama, jen se svou kytarou, a nabízí útulný svět jemných a lyrických písní. Její písně jsou určeny posluchačům, kteří jsou ochotni se zastavit v běhu času a objevit decentní charisma i přesvědčivé osobní sdělení této písničkářky.

CD možno zakoupit objednávkou na e-mail: jana.kozubkova@volny.cz

(Cena je 200 Kč plus balné a poštovné. Přesné info e-mailem.)

Recenze v kulturním magazínu Uni 8/21

autor: Tomáš S.Polívka

JANA KOZUBKOVÁ

TouLaní

Galén, 2021, 31:30

O Janě Kozubkové se asi v každém článku uvádí, že ve svém písničkářství využívá zkušenosti divadelní herečky. Také se tomu nevyhnu, existuje dobrý důvod. Kozubková dokáže v písních poutavě pracovat s příběhem i lyrikou, jako vypravěčka odstiňovat nálady a vtahovat do děje. Navíc dvě písně na albu, VlciTo je láskas texty režisérky, dramatičky a herečky Lucie Ferenzové, vznikly přímo pro divadelní představení. Při verších „za noci temné a tiché / hlubokým starým dubovým lesem / žene se smečka loveckých psů / tisíce očí nocí se plíží / širokou bílou sněhovou plání / čenichy od stopy ke stopě zvou“ (Vlci) máme vyzpívaný výjev takřka před očima. Ať už se Kozubková stává „laní pouhou“ vedle „krále na bílém koni“ (Na hladině) nebo se jen v přeneseném smyslu toulá („proud nás unáší / každého k jeho břehu / vítr nás halí belí halí / loďky kolébají nás“ v písni Loďky), dá se jí věřit každé slovo. A jistě, název alba je výstižný.

Zároveň je ale třeba dodat, že „divadelní“ aspekt tu není berličkou. Janinu písničkářskou tvorbu nelze hodit do škatulky herecké zpívání, která získala znevažující nádech, byť jistě v mnoha konkrétních případech neprávem. Kozubková zkrátka výtečně zvládá také muzikantské řemeslo. Především pěveckou techniku, skoky mezi rejstříky, trefování správné intonace v netuctových melodických koloraturách. Hudba obstojí bez jakýchkoliv hereckých zkušeností, je nosná bez „přehrávání“. Zvláště když připočteme zajímavou barvu Janina hlasu. Kytarový doprovod nevybočuje z jednoduchého, funkčního hraní, ale není neumětelský.

A především, Jana Kozubková se na debutu osvědčila jako naprosto zralá autorka. Poetika jejích milostných či vztahových výpovědí neklouže k banalitám (Modrej zub, Jenom takKrabice od bot) a velmi trefně znějí i komentáře „sociálních jevů“ (Hejty). Pokud má píseň religiózní podtext (Žalm 262), působí nevtíravě. Janin albový debut patří k těm, které probouzejí těšení na druhotinu.

https://www.magazinuni.cz/hudba/jana-kozubkova-toulani/

Rozhovor o albu TouLaní v Rádiu Proglas

18.8. v 19:15

https://hudba.proglas.cz/noklasik/aktuality-noklasik/porad-jak-se-vam-libi-temata-do-28-srpna-2021/

25 nejčastěji hraných písní na Radiu Proglas v týdnu do 12. září 2021:

1. Jana Kozubková: Žalm 262 (Galén)
2. Hrdza: Mám ja orech (vl. náklad)
3. Vojta Nýdl: Větve stejných stromů (Animal Music)

hitparáda Radia Proglas – Kolem se toč
12. 9. 2021
1283. kolo

Pořadí písní

1 – Jiří Dědeček – Psové (z alba Nebudu bydlet v Québecu)
2 – Jana Kozubková – Žalm 262 (z alba TouLaní)
3 – Vojta Nýdl – Mandala v písku (z alba Dítě z větru)
4 – Peter Janků – Za krehké duše (z alba Notre Dame) – píseň  hitparádu 
podle pravidel opouští; už pro ni není možné hlasovat
5 – Slávek Janoušek – Můj kraj (z alba Učitel Žáčkovi / Žáček  učiteli)
6 – Červený Bicykel – Bohémsky čas (singl)
7 – Sima Martausová (Magušinová) – Zachovám si svoju tvár     (z alba 
Oslobodená)
8 – John Hinshelwood – Hope (z alba Called Back)
9 – Radůza – La finestra (z alba Kupředu plout)

Texty písní z desky TouLaní:

Lodičky

Plujeme v lodičkách 

V lodičkách dřevěných

Ke svým břehům

Plujeme sem a tam

Plujeme každý sám

V myšlenkách

Plujeme já a ty

Plujeme ty a já

Proudem slov

Slova nás halí belí halí

Loďky kolébají nás

Plujeme v lodičkách

V lodičkách dřevěných

Ke svým břehům

Plujeme sem a tam

Plujeme každý sám 

V myšlenkách

Plujeme já a ty

Plujeme ty a já

Proti proudu

Proud nás unáší

Každého k jeho břehu

Vítr nás halí belí halí

Loďky kolébají nás

Vlci

Za noci temné a tiché

Hlubokým starým dubovým lesem

Žene se smečka loveckých psů

Tisíce očí nocí se plíží

Širokou bílou sněhovou plání

Čenichy od stopy ke stopě zvou

Hop a skok – tady a teď

Hleď vpřed – tudy se jde 

Běží tak nocí i dnem

Obejmou rozlehlou zem

Poslední prvního v zádech má

Pojednou vyjde měsíc

Větvemi velkých prastarých stromů

Se rozední a čas sám sebe sní

Hop a skok – tady a teď

Hleď vpřed – tudy se jde

A smečka vlků otočí oči

A v kruhu stojíš ty na jednom z pólů

A tvoje ruce podepřou strom

Co se to bělá mezi listy

Co dýchá společný vlčí zpěv

Co se to napíná v zádech smečky

Za prvé: Pospěš si

Za druhé: Pomalu

Za třetí: Nejsi sám

Za čtvrté: Nikdo s tebou

Za páté: Vyčkávej

Za šesté: Namiř

Za sedmé: Vydechni

A za osmé: Pal

Pátá hodina je hodinou vstávání

Devátá hodina je hodinou odpočinku

Šestá hodina otvírá den

Desátá hodina otvírá tmu

Na druhém z pólů chvěje se tětiva

Šutr

Nechávám řeku plout

Ať si vezme všechny touhy mé

Nechávám říční proud

Ať sebere si vše, co tíží mě

Ten kámen na dně řeky ví

Vše sleduje si zpovzdálí

Vlna za vlnou se převalí

Ryba za rybou propluje kolem

List za listem

Ten kámen na dně řeky ví

S jemným úsměvem na tváři

Je stálý a neměnný

Sleduje ten pohyb kolem

Ten pohyb kolem

Ten kámen na dně řeky ví

Vše sleduje si zpovzdálí

Vlna za vlnou se převalí

Ryba za rybou propluje kolem

List za listem

Sleduje ten pohyb kolem

Ten pohyb kolem

Nechávám řeku plout

Ať si teče sama, kudy chce

Nechávám říční proud

Ať odráží zpod mraků slunce

Čerti

Každý den, když se dívám oknem

Na ulici ven

Všechna světla, co vidím 

jsou odlesky tvých očí

Máš oči plný čertů

Oči v jednom ohni

A já pluju tou řekou

Každý den, když poslouchám

Za zamčenými dveřmi

Melodii města

Slyším rytmus tvýho srdce

Který nevim, kde je, ale bije

A já se biju s tebou

Abych byla s tebou

Každý den, když se dívám oknem

Na ulici ven

Hledím do tváří lidí

Kteří chodí kolem

Každej si nese svůj sen

A mým snem je po tom všem

Chytit tě za ruku a jenom tak bejt

A nechat ty naše obrovský srdce

Ať se bavěj samy

Na hladině

Pozvolna odchází pára z tvých úst

A s ní největší z iluzí

Jen ty a já

Ty a já

Potkávám tě jen v nepozornosti

Kdy zaplavuješ moje tělo touhou

Jsi král na bílém koni

A já laní pouhou

Padají, padají hromy a blesky

Odnášejí pryč slepé stez/sky

Vlk tančí s nevidomou dívkou

Padají, padají na naše těla

Která tak chtěla

Cukr a bič

A bič a cukr

A do kafe rum

A čím dál víc

Oceán utěšuje tvoje srdce

Které pluje na hladině

V té zlaté voděnce v tom zlatém toku

Který dává život ptákům

Stesk je převlečená touha

Po sobě samém

Už mění kabáty

Podzimní za zimní

Tohle je píseň vánoční

Slunce se k sobě navrací

Padají, padají k zemi hvězdy

Přejem si nepřát si víc

A být bez s/zdí – lení ze dlaně 

do dlaně

Jedna plus jedna jsou dvě laně

Pohledem do očí 

Všechno se roztočí

Oceán utěšuje tvoje srdce…

Modrej zub

Mé srdce děravé 

By chtělo jít s tebou

Nocí a tmou

Jedna má ruka

Má na sobě tvůj parfém

A ta druhá levá ruka

Má sobě krev z tvých úst

Občas chceš utýct od svých stínů

A pak tě stíny shora dohoní

Přeju si, abys mi nikdy nezavolal

A ve stejnou chvíli toužím

Po hovoru, po kontaktu, po dotyku

S tebou

Bráním se tomu

Chráním se světlem

A ve stejnou chvíli utíkám

Do tmy za tebou

Tou tmou jsem já

Já jsem stíny, noc a měsíc

A ty jsi slunce medoledový

Jednou jsi se ozval

a my se setkali

A u Modrýho zubu

Si svá srdce předali

Dvakrát si přinesl tu kytku

Co vyrůstá ďáblovi na rtech

A třikrát do stejný řeky nevstoupíš

Občas chceš utýct 

Občas chceš utýct od svých stínů

A mezi těmi stíny

Jsem i já

Chrám

Známe se už tisíce let

Ale až dnes…

Tvoje oko zavadilo o mé

Má dlaň spočinula v té tvé

Květy z louky tančí v rytmu tvého srdce 

Květy zla zlákají

Jen ty co se nechají

Do pasti chytit

Rozpouštím si vlasy

Odplouvám s řekou

Neznámo kam

Tam, kde ty jsi pán

A já jsem paní

Ze zlatého peří chrám mám

Volám do nebes tvé jméno

Znají ho tam

Kde ty jsi pán

Kreslím do písku tvou tvář

Kterou moře nesmyje

Ale odnese tam k nám

Postavil jsi chrám

Ze zlatého peří

Co tě kdysi hřálo

Spálilo a chladilo 

Žalm 262

Kdo ty zlaté květy chystá

Kdo ty vlčí máky otvírá

Kdo pouští vodu z hory tekoucí

Toho hledá duše má

Kdo plamenům dává barvu

Kdo dřevo po hladině vozí

Koho luční květy ráno vítají

Toho hledá duše má

Jenom tak

Do tvých rukou se dávám

Do tvých očí se vlévá 

Láva mýho srdce

Vroucí, žhnoucí, valící se 

Přes hory a přes doliny

Odcházíš do lovišť 

Každým dnem

Se soumrakem 

A se svým balabánem

A já udržuju ledničku plnou

A ohniště tvých očí žhavé

Přikládám

La la laj laj

Jako děti si hrají

Jenom tak

Jako ptáci létají

Do oblak

Jako stromy listy shazují

A pod zemí se domlouvají

Jenom tak

Vracíš se nad ránem 

Vždy proměněn

Máš ošlehanou tvář

Z tvých očí vanou dálky

Máš roztrhaný šat

Ale křičíš, že jsi zpátky

Já udržuju ledničku plnou

A ohniště tvých očí žhavé

Přikládám

La la la laj laj

Jako děti si hrají…

To je láska

Slyšíš, jak tichá noc zpívá potůčku

To je láska

Slyšíš, jak měsíc střídá sluníčko potůčku

To je láska

To je láska

Která zní kolem dokola

To je láska 

Kterou slyší, kdo má duši

To je láska 

Kterou slyší malý i velký uši

Slyšíš, jak tichá noc zpívá potůčku

To je láska

Slyšíš, jak kozlík kopýtky zvoní potůčku

To je láska

To je láska

Která zní kolem dokola

Láska 

Kterou slyší, kdo má duši

Láska 

Která zní kolem dokola

Láska

kterou slyší malý i velký uši

Slyšíš, jak tichá noc zpívá

potůčku

To je láska

Která zní kolem dokola

To je láska 

Kterou slyší, kdo má duši

Která zní kolem dokola

Láska 

Kterou slyší malý i velký uši

Krabice od bot

Bláznivý srdce bláznivý holky

Ničeho si neváží

Co život přináší

Vydržíš se mnou mluvit půl hodiny

Pak si na hlavu nasadíš krabici od bot

Rostou a kvetou otázky v mé hlavě

V té tvé

Ticho a tma

Srdce mé ti podávám na dlani

Srdce tvé je bůh ví kde

Bláznivý srdce bláznivý holky…

Když venku svítí sluníčko a prší

Vytvoří se duha

Která dobré a zlé v jedno spojí

Posílám ti tuhle duhu fotkou

V okně s kočkou

Odpovídáš až za několik dní

Až párkrát zhasnou 

Až se párkrát rozední

Odpovídáš: Schovej si tu duhu milá

Na dny poslední

Dny poslední holky bláznivý

Jsou sečtený, načtený, dočtený, přečtený

Poslední holky bláznivý

Nemaj srdce v hrudi

Maj srdce na dlani

Hejty

V tom domě 

kde je inspirace

Lítaj můry pro kus slunce

Ono září ve dne v noci

Kdo tohle ale ví

V tom domě

Kde je inspirace

Sedíš tiše na dubové židli

V hrnku s čajem

Podmořský svět

V tom domě

Kde je inspirace

Se sovou mluvíš

Její řečí

Řečí svojí

V tom domě

Kde je inspirace

Se zavíráš a otvíráš

A dřeva je tu málo

Ale místa tak akorát

Aby ses tu zrodil

Hm hm

Hejty hejty hejty hejty hejty hejty

Všechno mi to řekni, ty, tam schovaný

Hejty hejty hejty hejty hejty

Ty, tam schovaný

Všechno mi to řekni 

Všechno mi to řekni 

V tom domě

Kde je inspirace

Odplouváš lodí do pyramid

Všechno je to v teď

V tom domě

Kde je inspirace

Příběhy se píšou samy

Jen se pro ně natáhnout

V tom domě

Kde je inspirace

Sedíš tiše mezi dvěma póly

Věčnost

V tom domě

Kde je inspirace

Baterkou svítíš do tmy kůlny

Dřeva je tu málo

Ale místa tak akorát

Aby ses tu zrodil

Hm hm

Hejty hejty hejty hejty hejty hejty

Všechno mi to řekni, ty, tam schovaný

Hejty hejty hejty hejty hejty

Ty, tam schovaný

Všechno mi to řekni 

Všechno mi to sděl